Z natáčení montáže suché podlahy Knauf BRIO

Realizace suché podlahy Brio v bývalé faře - televize byla u toho!
 
Historické objekty mají vždy své neopakovatelné kouzlo, které novostavba prostě mít nemůže. A když se jedná navíc o bývalou faru v blízkosti hřbitova a kostela, je jasné, že tady historie zanechala mnoho stop. Nový majitel fary přistupuje k renovaci objektu velmi citlivě a ctí genius loci. Za což si zaslouží uznání. Bez zásadní renovace podlah to však nejde. Již mnohokráte jsme poukazovali na to, že zejména v historických objektech je pro renovaci podlah nejvhodnější suchá podlaha, kterou také majitel fary zvolil pro místnosti v prvním patře. Konkrétně si vybral podlahu Brio, se kterou již měl dobré zkušenosti. No a my jsme využili příležitosti a natočili jsme o pokládce podlahy reportáž, kterou odvysílala televize Prima v pořadu Receptář prima nápadů. Protagonisty natáčení byli jednak Pavel Zeman s Honzou Hermanem, kteří zpovídali Libora Pupíka (Liapor), jenž připravil vyrovnání podkladu, a Miroslava Nyče (Knauf), který vysvětlil specifika pokládky a vlastnosti desek Knauf Brio.
 
Tak si shrňme vše podstatné. Prakticky tak, jak běželo vlastní natáčení. Suchá, v principu plovoucí podlaha, je suchá proto, že při její realizaci jsou vyloučeny mokré procesy, které by jinak konstrukci podlahy zatížily vlhkostí, a navíc by celý proces výrazně prodloužily. Plovoucí podlaha se skládá z několika vrstev. Z vyrovnávacího podsypu, který vytvoří rovný podklad a současně slouží jako akustická izolace, a dále z roznášecí vrstvy podlahových sádrokartonových nebo v našem případě sádrovláknitých desek. Poslední díl skladby tvoří finální nášlapná vrstva jako je například dlažba, vinylová krytina, dřevěná prkna, parkety, koberec apod. Tato podlaha má nízkou hmotnost, dobré tepelně-izolační vlastnosti a velmi slušnou akustickou izolaci.
 
Od vyrovnání podkladu k pokládce podlahy Brio
Po rozebrání původní nevyhovující podlahy se odkryl dřevěný a značně nevyrovnaný strop. Podklad se očistil od hrubých nečistot a následovala pokládka separační netkané geotextilie. Pokud by byl nosný podklad například z betonu, nebyla by nutná. Následovala instalace dilatačních pásků z kamenné vlny po obvodu místnosti. Tyto separační pásky jsou velmi důležité, neboť eliminují akustický most, který by jinak vznikal mezi podlahou a stěnou. Tím bylo vše připraveno pro aplikaci vyrovnávací vrstvy z Liaporu. Začalo se v pruzích od nejvzdálenějšího rohu místnosti. Vyrovnávací vrstva Liaporu, která se hutní do požadované výšky ručně s pomocí dřevěné latě, musí být vždy minimálně 20 mm a maximálně 100 mm. Je-li třeba vyšší vyrovnávací vrstva, rozdělí se na dvě části s prokladem sádrokartonové desky White uprostřed. Do vyrovnávací vrstvy je možné vkládat v případě potřeby instalace, případně podlahové vytápění, ale je důležité dodržovat minimální vrstvu podsypu v horizontálním i vertikální směru.
 
Brio je dobrá volba!
Postupně, jak byl podklad připraven, navázala pokládka sádrovláknité desky Knauf Brio, kterou pro místnost na faře navrhl Miroslav Nyč v tloušťce 18 mm. „Do skladby podlahy jsme vybrali sádrovláknitou desku proto, že má řadu nesporných výhod. Jednak má už z výroby vyfrézovanou polodrážku 35 mm, která značně urychluje spojení dvou navazujících desek,“ vysvětloval Miroslav Nyč a dodal, že spoj je tak nejen velmi přesný, ale i současně pevný. Brio deska se vyrábí v rozměrech 600 x 1200 mm a v tloušťkách 18 nebo 23 mm (podle předpokládané zátěže) a její váha je 17 respektive 23 kg. „Ve skladbě suché podlahy stačí pouze jedna sádrovláknitá deska, což je další, možná stěžejní výhoda Bria. Tato deska je totiž mnohem odolnější, tvrdší a stabilnější, než například sádrokartonové desky, které proto musí být dvě,“ zdůraznil přítomným Miroslav Nyč a k tomu dodal, že tato deska má stejnou únosnost po celé ploše a to znamená i v okrajové zóně okolo stěn místnosti. Desky řemeslníci pokládali na podsyp vždy podélně za sebou tak, aby delší strana byla kolmá k ose dveří. Desky se lepily v polodrážce speciálním lepidlem Knauf Falzkleber, aby se vzápětí prošroubovaly k tomu určenými Brio šrouby. Práce šla poměrně rychle od ruky a i moderátoři televize se na vlastní oči přesvědčili, že za jeden den je možné zvládnout v klidu celou podlahu místnosti o rozměru zhruba 30 m².
 
Kde se vyvarovat chyb?
Nutně musela padnout otázka, jaké chyby se nejčastěji dělají. Nikoho nepřekvapí, že jsou to hlavně detaily. „Někdo například zapomene odříznout polodrážku u stěny, čímž ohrozí její nosnost na okraji. Podlaha pak může nepříjemně vrzat. Často se chybuje u přechodu do další místnosti. Když se v tomto případě odřízne polodrážka a naváže se další deskou, musí se pod spoj podložit pruh sádrovláknité desky,“ vysvětlil Miroslav Nyč.  
 
Hotovo a Brio pevně drží!
Konec dobrý, všechno dobré. Jakmile se odřízly zbytky lepidla a začistily spoje navazujících sádrovláknitých desek, byla podlaha již kompletně připravena pro pokládku finální nášlapné vrstvy. Pouze v případě, když by si majitel fary vybral vinylovou podlahu, bylo by nutné podlahu předem vystěrkovat tenkou samonivelační stěrkou. Na faru se ještě jednou vrátíme, abychom se podívali jak místnost vypadá po celkové rekonstrukci, ale to ještě chvíli potrvá.