Rekonstrukce starého činžovního domu se někdy podobá boji s větrnými mlýny. Skoro každý stavební krok je provázen nějakým překvapením. Stačí jen odkrýt původní konstrukci. Když máte to štěstí nebo smůlu, podle úhlu pohledu, a dům bude součástí památkové zóny, máte před sebou strastiplnou cestu vyjednávání s památkáři. Ale když i to vyřešíte, a dům úspěšně zrekonstruujete, budete mít bydlení snů. A to za tu námahu obvykle stojí. Majitel secesního domu v pražských Vršovicích šel cestou rekonstrukce objektu a současně také zhodnocení půdního prostoru, který přeměnil na dva luxusní byty. Největším problém, jak se velmi brzy ukázalo, byla statika, protože stropní konstrukce půdního prostoru nevyhovovala. Řešením byla podle Ing. arch. Srdana Markoviče, autora projektu, kombinace ocelové konstrukce a suché výstavby.
Dva byty rozděleny sádrokartonovou příčkou
Atraktivita projektu spočívala v myšlence, rozdělit původní půdní prostor na dva identické byty. Což byl úkol pro firmu REANOLA, která stavbu provedla. Bylo jasné, že kromě nosných stěn budou všechny ostatní příčky sádrokartonové konstrukce. A to dokonce včetně jedné mezibytové příčky, která nepatřila mezi nosné, protože se nachází mezi stropní konstrukcí a konstrukcí krovu. „V tomto konkrétním případě jsme postavili dvě příčky vedle sebe, obě s dvojitým záklopem, čili celá konstrukce obsahuje celkem čtyři desky Knauf RED Piano. Celé je to provedeno takovým způsobem, aby příčky tvořily mezibytový předěl, ale nejsou mezi sebou propojené, protože jsme potřebovali vytvořit akustický předěl,“ vysvětluje Tomáš Holler z firmy REANOLA. Jako nosné prvky se použily také původní komíny, které již neslouží svému účelu. „Všechny sádrokartonové příčky v obou bytech mají vždy dvojitý záklop s červenými nebo bílými deskami, místy byl použit také Diamant.“ Akustika se vzhledem k umístění bytových jednotek v nejvyšším patře neřešila.
Sádrokarton využil každý kout
Sádrokartonové konstrukce pomohly využít každý kout a každou mezeru členitého podkroví. V bytech tak mohly vznikat praktické a nenápadné úložné nebo technické prostory. Na stropech jsou viditelné protipožární podhledy, ve kterých musely být použity rovněž červené desky Knauf RED Piano. V koupelnách a na toaletách jsou v konstrukcích stěn a podhledů naopak impregnované desky Green. Sádrokartonové příčky jsou vystěrkované do kvality povrchu Q3 a zakončené finální malbou. K základnímu tmelení posloužil všemi oblíbený tmel Uniflott a k zakončování pak Uniflott Finish.
Suchá podlaha Brio s nízkou hmotností
Jak již bylo řečeno, problémy se statikou nasměrovaly volbu konstrukce podlahy. Nejvhodnější se ukázala být suchá podlaha Brio, která svou nízkou hmotností statické parametry půdního prostoru nemohla ohrozit. Dobré zkušenosti s touto konkrétní podlahou na předchozích stavbách byla bonusem navíc. „Používáme osvědčenou a relativně silnou skladbu proto, aby podlaha nepružila a dosáhli jsme také potřebného útlumu kročejového hluku,“ vysvětluje Srdan Markovič. Postup byl následující: na ocelových nosnících byly křížem položeny dvě OSB desky, následovala separační fólie a podsyp z Liaporu. Na něm byla položena centimetr silná hobra, která tlumí hluk. Celou skladbu zakončila sádrovláknitá deska Knauf Brio 18 mm. „Tato deska má velkou výhodu v tom, že je díky spojení na polodrážku pevnější ve spoji, ale také po obvodu místnosti, kam jsme například umisťovali spodní kuchyňské skříňky,“ dodal ke konstrukci podlahy Tomáš Holler. Na závěr byla položena finální nášlapná vrstva v podobě lamina.
Vršovice mají zas o jeden zrekonstruovaný dům víc. A to je dobře, protože zájem o tuto část města v poslední době roste. Není divu, protože kromě dvou fotbalových rivalů je tu mnoho překrásných míst. Vzpomeňme například Havlíčkovi sady.