O důležitosti penetrace snad nikdo v dnešní době nepochybuje. Co však přetrvává, jsou některé systémové chyby, které ale mohou negativně ovlivnit výsledek, například při následném omítání určitého podkladu. Může totiž vzniknout chyba a investor se může mylně domnívat, že za vším stojí špatná omítka. Ale realita je někde jinde. Ve stavebnictví jde totiž v principu vždy o jedno – bezpečně spojit dva různé materiály k sobě. Jenže materiálů je pochopitelně nespočet. A to je také důvod, proč je nabídka penetračních nátěrů Knauf obsáhlá. Rozdíly i drobné nuance mezi penetračními nátěry jsou tu proto, aby pomohly k co nejlepšímu výsledku. Jedna důležitá rada na začátek: vždy je třeba si přečíst a dodržet doporučení technického listu materiálu, který se zpracovává.
Připomeňme, že základní funkcí penetrace je v prvé řadě sjednotit nasákavost podkladu, snížit jeho nasákavost a zvýšit přilnavost. Případně se penetrace použije ke zpevnění nesoudržného podkladu (Tiefengrunden). Penetrační nátěry Knauf jsou obecně vyráběny na bázi disperze, která je také hlavní složkou mezi polymery, vodou, tužidlem, plnivem, aditivem, kamenivem atd., jenž tvoří složení penetrace. Jak to funguje? Když penetrace vysychá, částečky polymerů se postupně skládají k sobě, vzájemně se deformují, aby vytvořily výsledný homogenní film. Druh polymeru určuje použití penetrace. V zásadě rozlišujeme hloubkovou plnicí a uzavírací penetraci a povrchovou penetraci.
Nejen kvalita, ale i rychlost je důležitá
Sklon k zjednodušování výběru penetrace se nemusí vyplatit i z jiného důvodu. V případě penetrací se sice pohybujeme řádově v jednotkách korun na metr čtvereční, přesto ale může někomu připadat lákavé uspořit volbou levnější penetrace. Jenže ve skutečnosti nejde jen o spojení dvou materiálů, ale také o rychlost a kvalitu. Tak třeba při omítání 1,5cm vrstvy sádrové omítky v rodinném domě lze omítnout zhruba 90 až 120 m2zdiva. Když řemeslníci zvolí levnější a neodzkoušenou penetraci, mohou se setkat s jevem, kdy omítka nebude rovnoměrně prosychat, povrch nebude vizuálně optimální, budou ho muset díky tomu opakovaně filcovat, nemluvě o spolehlivosti přídržnosti omítky. Takže místo obvyklých 120 m2 udělá stejná parta řemeslníků denně jen polovinu této plochy. Zdánlivá úspora se tak změní v noční můru. Je to podobné jako s výběrem pneumatik. Běžný vůz si ve většině situací vystačí s průměrnou pneumatikou, ale sportovní vůz s potenciálem rychlé jízdy potřebuje úplně jiné obutí, jinak by nebyla jízda bezpečná, anebo se pneumatiky velmi brzo opotřebují. A to je důvod, proč se Knauf věnuje problematice penetračních nátěrů velmi podrobně. Takže jaká je nabídka?
PUTZGRUND
Tato penetrace má bílou barvu a je určena k aplikaci na sádrokarton, na který se posléze nanáší sádrová omítka případně stěrka. Typickým příkladem je omítka stříkaná na sádrokartonový podhled, na kterém jsou již připevněny kapiláry nebo potrubí stropního vytápění. Jiná penetrace v tomto případě není totiž možná, protože jinak by se vlhkost mohla dostat do jádra sádrokartonové desky, což by bylo špatně. Putzgrund je charakteristický jemný kamínkem a jeho primárním úkolem je „uzavřít“ podklad. Snižuje tím samozřejmě savost podkladu a zvyšuje přilnavost. Pro zajímavost: může dobře posloužit také k vyrovnání barevného odstínu podkladu. Hodí se například ke starým komínům, které jsou dlouholetým provozem „flekaté“ a je potřeba je znovu přemalovat. Penetrace sjednotí povrch a překryje skvrny, současně zamezí průniku sazí i uhlíku. PUTZGRUND je připraven k okamžitému použití v 5litrovém balení. Minimální doba schnutí je 6 hodin.
GRUNDIERUNG
Grundierung je osvědčená a skutečně vynikající penetrace používaná na hladké a vyhlazené sádrové omítky před aplikací krycí malby. Jejím úkolem je sjednotit savost povrchu, který je po tmelení spár mezi deskami v tomto ohledu nejednotný. Je jasné, že například nejčastěji používaný tmel UNIFLOTT má logicky jinou savost než papír. Navíc, u sádrokartonových desek jako je GREEN nebo DIAMANT, které mají jádro hydrofobizované (se sníženou kapilární nasákavostí), je savost povrchu ještě více snížená. Kdyby malíř povrch sádrokartonové příčky nenapenetroval a rovnou ji přemaloval, vytvoří se na povrchu viditelné a nevzhledné fleky, což nikdo nechce.
Připomeňme nejprve, že technický list k sádrové omítce doporučuje, jak o ni správně pečovat, a to by mělo být pro každého zpracovatele základní vodítko. Pozor je třeba dávat na jednu věc. Představme si, že by nastala situace, kdy by omítka zůstala delší dobu v místnosti „zavřená“. Co se bude dít? Jednak vystavujeme konstrukci velmi vysokému riziku zkorodování ocelových profilů, ale současně bychom byli svědky efektu, kdy omítka začne na povrchu vysychat. Jenomže vlhkost uvnitř omítky se v tu chvíli nemá kam dostat, takže se tlačí logicky na povrch a vynáší s sebou tzv. sintrové vrstvy (vznikají vysrážením uhličitanu vápenatého). Jsou to vlastně takové drobné jehličky, které sice nejsou okem viditelné, ale způsobí, že na sebe „nalepují“ barvu a výsledkem je efekt pomerančové kůry. Penetrace v těchto případech bohužel již nepomůže. Proto je extrémně důležité, aby se místnost po aplikaci sádrové omítky nejprve do druhého dne zavřela, ale pak naopak intenzivně větrala, a to minimálně 14 dnů (čím větší vyrobíme průvan – tím lepší). Díky tomuto opatření vlhkost postupně a rovnoměrně zmizí. Teprve potom se povrch omítky penetruje, nechá se opět vyschnout do druhého dne, a pak může malíř přistoupit k malbě.
Jen pro doplnění: když už problém se sintrovými jehličkami z nějakého důvodu nastane, je namístě otázka: co s tím? Můžeme se pokusit povrch stěny přetřít penetrací Grundierung. Pokud by to však nepomohlo, tak nezbývá, než celý povrch lehce přebrousit a znovu penetrovat. A kdyby ani to nepomohlo, musí se omítka celoplošně přestěrkovat.
Může v tomto kontextu padnout i otázka, co může nastat v případě, že nanesenou omítku necháme podle doporučení 14 dní vysychat, povrch penetrujeme, ale malbu musíme z důvodů jiných technologických procesů odložit třeba o dalších 14 dní. K znehodnocení penetrace nedojde, ale musíme dát pozor na to, aby se v místnosti neprášilo. V opačném případě by se musela plocha příčky zbavit prachu, ideálně vysavačem.
HLOUBKOVÁ PENETRACE
Velmi často používaná a řemeslníky oblíbená penetrace, která spolehlivě pronikne do velmi savých a porézních podkladů. V praxi to znamená, že nám pomůže zajistit zpevnění jádrové omítky, sprašujícího podkladu, štuku, apod. Zlepšuje přilnavost podkladu před lepením obkladu, dlažby nebo před aplikací finálního pohledového nátěru. Často se používá ke snížení savosti a ke zpevnění řezaných hran sádrokartonu před základním tmelením, protože tím zajistí dokonalou pevnost spoje sádrokartonové desky a tmelu. Hloubková penetrace se neředí a můžete ji použít uvnitř i venku. Na výběr je litrové nebo pětilitrové balení.
TIEFENGRUND
Tiefengrund je také hloubková penetrace vyráběná v Německu, která je schopna proniknout do hloubky 0,5 až 1 mm. To je umožněno velmi malou molekulou disperze, která tak snadněji prosakuje do všech pórů a dobře sjednotí a současně sníží savost povrchu, na který je aplikovaná. Tiefengrund zpevní sádrové, vytmelené sádrokartonové a sádrovláknité konstrukce. Když potřebujeme snížit savost vápenocementových omítek nebo podlah AQUAPANEL respektive BRIO, pak je Tiefengrund to pravé ořechové. Pozor ale - nesnižuje savost nivelační stěrky, takže pro tyto případy je nutné použít jinou penetraci, například ESTRICHGRUND. Tiefengrund je na trhu v balení 15 kg a opět se neředí. Vysychá minimálně 3 hodiny.