Na návštěvě ve studiu Václava Knopa
Je velkou výzvou, ale i odpovědností navrhovat prostorovou akustiku těm, pro něž je jen ten nejlepší zvuk vlastně dobrý. To beze zbytku platí u návrhu dabingového studia pana Václava Knopa, jehož filmografie i dabingografie je dlouhá jak Jiráskovy romány. Počínaje nezapomenutelným Frankem Burnsem z populárního seriálu M*A*S*H, přes americký seriál Odpočívej v pokoji až po Nespoutaného Djanga od Quentina Tarantina. Do návrhu takového studia vlastně jdete s vědomím, že budete mít před sebou sice laskavého, ale opravdu náročného a hlavně výbornému zvuku navyklého profesionála.
Je známým faktem, že kvalitní věci mohou vzniknout i na jednoduchém základě, což pro tento případ platí beze zbytku. Budoucí studio tvořil jednoduchý kvadratický prostor s akusticky tvrdými povrchy a startovní dobou dozvuku od 1,7 do 0,6 s v závislosti na frekvenci. Naším úkolem bylo vytvořit dvě sousedící místnosti propojené kvalitním akustickým sklem pro vzájemný vizuální kontakt. V jedné místnosti sedí zvukař, v druhé dabér respektive interpret čtoucí text. Obě místnosti musí být vzájemně perfektně akusticky odizolované a zároveň musí každá z nich výborně pohlcovat hluk.
Obě místnosti rozdělila osvědčená akustická příčka W115/2 x CW100/2 x 12,5 Diamant/255 mm, která nabídla laboratorní vzduchovou neprůzvučnost 73 dB respektive stavební 65 dB, a k tomu velmi dobrou zvukovou izolaci v oblasti basů a mluveného slova. Příčka byla kombinovaná s vícevrstvým prosklením. Není třeba zdůrazňovat, že propojení místností není realizováno přímo přes dělicí příčku. Pro úpravu doby dozvuku (prostorové akustiky) obou místností jsme použili akusticky pohltivé desky Knauf Cleaneo 15/30 R, a to jak v podhledech, tak na předsazených stěnách. Platným asistentem nám byl „digitální“ pomocník, který se nachází na webových stránkách Knauf, a který nám pomohl s výběrem vhodných materiálů i v rychlosti návrhů několika variant. Je důležité připomenout, že tento „digitální pomocník“ (Kalkulátor prostorové akustiky) je k dispozici každému zájemci. Výsledkem byl návrh, to znamená výpočet nové doby dozvuku na požadovaných 0,4 až 0,2 sekundy a snížení hladiny akustického hluku v místnosti o téměř 8 dB. Typ děrování se navíc ideálně hodil k velikosti prostoru. Jedna věc je teorie druhá praxe. Praktické zkoušky nakonec potvrdily předpoklady výpočtu, ale k dokonalosti bylo zapotřebí podle Václava Knopa ještě upravit barvu zvuku. Podle jeho vyjádření byl zvuk příliš chladný, což spravily instalované pěnové pohlcovače a difuzéry v jednom. Pak už jsme se mohli zaposlouchat do nově namlouvané knihy, jejíž příběh byl tak trochu i příběhem sádrokartonu.
Pane Knope, co je podle vás na stavbě studia nejdůležitější? Je to technika, nebo akustika?
Samozřejmě, že akustika je ohromně důležitá, protože jinak bychom nemohli konkurovat profesionálním studiím. Když ale potřebujete mít dokonalý zvuk, ani bez dobré techniky se neobejdete. Takže je potřeba všechno dohromady sladit a chvíli to trvá. Když si doma do sluchátek pustíte nějaké CD, tak ve většině případů neslyšíte všechny ty odchylky, které tady slyšíme my. To je úplně normální a my děláme všechno proto, abychom dosáhli ideální kvality výstupního zvuku. Na druhou stranu já jako režisér potřebuji, aby i prostředí, ve kterém natáčíte, bylo fajnové. Aby se tu klienti i herci cítili uvolněně a dobře. Důležitý je podle mne každý detail, který vytváří příjemnou náladu. Na tom jsme si dali záležet. I samotný fakt, že jsme na venkově, nic nás neruší, a máme k práci obrovský klid, je pro všechny určitě výhoda.
Zaujala nás knihovna v nahrávací místnosti, která tvoří zajímavý kontrast k moderním materiálům. To se jinde nevidí, že?
Knihovna ve studiu je jednak dobrý akustický prvek, protože knihy, díky tomu, že jsou měkké, neodráží, ale naopak pohlcují zvuk, ale současně je to vlastně tematické, protože děláme hodně audioknih.
Zmínil jste, že lidé poslouchají CD nebo MP3, ale není tomu dnes naopak? Netouží spíše po vyšší kvalitě nahrávek?
U mluveného slova jde především o technický problém. Profesionální zvuk, to je ohromné množství dat, která se jednoduše na klasické CD nevejdou. Lidé by museli takovou nahrávku poslouchat na jiném zařízení, například na počítači. Běžný přihrávač není schopen ji přehrát. Takže proto se musí všechno komprimovat. Navíc u mluveného slova si často lidé pouští nahrávku v autě, když někam cestují. A na to je MP3 ideální. Velkou roli hrají i finanční a obchodní důvody. Čím kvalitnější je nahrávka, tím potřebuje více dat a tím také více prostoru, ať už na přenosném médiu nebo třeba na serveru.
Když vy sám dabujete, kontrolujete kvalitu zvuku, nebo to dělá producent?
Nikdy nejde nic do éteru, aniž by to zkontroloval producent. Poslouchá nejen kvalitu nahrávky, ale jak sedí dabing synchronně na pusu, dokonce kontroluje jestli sedí i věcná stránka, jestli jsou správné reakce, důrazy, prostě všechno. Je to hodně pečlivé. Zodpovědně mohu říci, že český dabing je na světě nejlepší.
Dělal jste mnoho filmů ať už jako dabér nebo jako režisér. Jak moc se nahrávání vyvinulo za tu dobu?
Strašně moc. Když jsem před 25 lety začínal, točilo se na kotoučové magnetofony. Dneska je technika ohromně vyspělá, můžete točit v kolika stopách chcete, skládat to pak dohromady, na počítači vidíte všechno pěkně graficky a můžete snadno zvuk upravovat, je to úplně něco jiného. Akustika se tehdy taky moc neřešila. Vývoj byl opravdu veliký.