Od chvíle, kdy Knauf představil trhu novinku v podobě protipožární omítky Vermiplaster, uplynulo již několik let. Mezitím se celá problematika pasivní protipožární ochrany zkompletovala do balíčku speciálních produktů pod názvem Knauf Firewin. Ten kromě nástřiku obsahuje také protipožární desky RED Piano, DIAMANT, FIREBOARD a požární ucpávky. 

Technická rekapitulace
Nejprve si shrneme základní parametry. Protipožární omítka Vermiplaster je určena výhradně do interiéru a umožňuje ochránit proti požáru ocelové a železobetonové nosníky a sloupy, železobetonové stropy a stěny, železobetonové spřažené stropy s trapézovým plechem nebo uhlíkové lamely. Požární odolnost se odvozuje od tloušťky nástřiku. Začíná na 30 minutách a končí na 180 minutách, u železobetonových stropů a stěn až na 240 minutách. Vermiplaster je ve třídě reakce na oheň A1. Vykazuje vysokou přilnavost na ocel i beton a neobsahuje azbest. Tolik základní fakta. Poslední realizace Vermiplasteru nás přivedly k myšlence zeptat se Zbyňka Dvořáka, produktového manažera požární ochrany Knauf, jak se vyvarovat zbytečných chyb, které by mohly negativně ovlivnit jinak nesporně kvalitní vlastnosti produktu.   

Roste počet aplikací?
Ano, počet realizací roste velmi rychle, neboť výhody stříkané protipožární omítky oslovily nejednoho investora nebo stavební firmu. S nárůstem počtu realizací přicházejí také čím dál složitější a náročnější aplikace, u kterých se nejedná pouze o nástřik plochy trapézového plechu nebo nosníku, ale třeba členitých ploch, kulatých vzpěr, sloupů, profilů, táhel apod. Můžeme připomenout například protipožární nástřik ocelové konstrukce stropu Univerzitního zázemí sportu a behaviorálního zdraví v Ostravě. Zmíněná konstrukce je složitá, protože se skládá z různých ploch odlišných tvarů a velikostí. Což je samozřejmě vhodné pro uplatnění Vermiplasteru, ale náročnější na vlastní realizaci. 

ISS_8141 Protipožární nástřik nosníků ocelové konstrukce Univerzitního zázemí sportu v Ostravě ISS_8166 Protipožární ochrana kombinuje červené desky Knauf RED Piano a nástřik Vermiplaster ISS_2237 Hotová atletická dráha Univerzitního zázemí sportu - protipožární ochrana se skrývá nad designovým podhledem

Špatná tloušťka – na tu pozor
Ano, nejčastější chybou při aplikaci protipožární omítky Vermiplaster je špatná tloušťka nástřiku. Pro konkrétní situaci a předepsanou požární odolnost je vždy navržena potřebná vrstva nástřiku. Pro zajímavost, nejmenší možná tloušťka je 6 mm, ale právě tu je složitější provádět u členitých konstrukcí. Takže se někdy nanáší větší vrstva, a někdy se zase plocha de facto jen popráší. Obojí je špatně. Jiný příklad – může nastat situace, kdy stavba má předepsanou tloušťku 11 mm. Když se ale aplikace provádí příliš rychle, anebo se s materiálem šetří, může dojít k tomu, že kontrolní měření ukáže, že bylo nastříkáno pouze 9 mm. Mohlo by se samozřejmě říci, že se prostě omítka přestříká druhou vrstvou. Ale než je to možné provézt, musí se povrch omítky nejprve napenetrovat, což stojí čas i peníze navíc. Pečlivě dodržovat předepsanou tloušťku nástřiku je proto vždy namístě. 

ISS_3914 Nástřik lamel při rekonstrukci budovy VŠCHT v Praze

Je možné provézt dvě vrstvy za sebou?
Omítku Vermiplaster je skutečně možné nanášet ve dvou nebo ve třech krocích, ale vždy se musí dodržet zásada stříkat „mokré do mokrého“. To znamená, pokud stavba potřebuje zvětšit tloušťku nástřiku, musí se první vrstva nechal zavadnout, ale nesmí vyschnout, a pak je možné aplikovat druhou případně třetí vrstvu (cca za hodinu). Část jednotlivých kroků ovlivňuje samozřejmě vzdušná vlhkost a povětrnostní podmínky. Pokud by povrch první vrstvy začal bělat a vytvářela by se na něm krusta, musí se před realizací druhé vrstvy rovněž penetrovat penetrací Knauf Aufbrennsperre. 

Pozor na kilogramy, když je tloušťka větší, než má být 
Někdo by možná řekl, že větší vrstva omítky nevadí, protože z hlediska požární bezpečnosti je to jen dobře. Musíme však brát v úvahu i jiné faktory. Nástřik Vermiplasterem zatěžuje konstrukci zhruba 7 kilogramy na metr čtvereční při 10 mm tloušťce. U skutečně velkých ploch může být celý strop zatížen vahou třeba až 300 kilogramů. A to už je zatížení, se kterým se musí počítat. Takže opět platí – nic se nemá přehánět a je nutné dodržet správnou tloušťku.  

Vermiplaster se neuhlazuje a nerovná
Praxe bohužel ukazuje, že některé firmy mají snahu povrch omítky rovnat, což je další velká chyba. Aby měl Vermiplaster správnou funkčnost, musí na podkladu dobře držet. Připomeňme, že je bezúdržbový a nemusí se, na rozdíl od nátěru, obnovovat. Jeho životnost je minimálně 25 let. Když ale šáhnete na povrch omítky ocelovým hladítkem, omítka má snahu se lepit na hladítko a rozbíjí se tak kompaktnost vrstvy. A tak se může stát, že se omítka začne od chráněného podkladu sama odlupovat. A to přece nechceme. Pozor ale! Tento efekt se může projevit až po nějaké době. Omítku je přípustné upravovat pouze barevným nástřikem. Což může být docela zajímavý architektonický záměr, jako například v populární restauraci U Matěje, kde byl tmavou barvou ošetřen strop v hlavním sále.

_ISN7721 Realizace Vermiplasteru v interiéru budoucí restaurace ISS_3840 Interiér restaurace s přiznaným Vermiplasterem a tmavým nástřikem

Může se Vermiplaster omítat? 
Další chyba nastává, když firma chce nástřik Vermiplasterem omítnout sádrovou omítkou, aby docílil hladkého povrchu. Jedná se sice o nanášení „sádry na sádru“, ale další vrstva omítky, byť třeba lehčená (MP 75L), ovšem zbytečně zatěžuje nejen konstrukci, ale také pevnostní vlastnosti protipožárního nástřiku. Stačí si spočítat, kolik kilogramů představuje 12 až 15 mm sádrové omítky navíc. Nebezpečí, že celý strop spadne jednoho dne na zem, je poměrně velké. A to i přesto, že podklad je zbaven všeho prachu, je dobře odmaštěný a napenetrovaný. Přesto je riziko vysoké. Proto se omítání protipožární omítky nedoporučuje. Pro řešení konkrétního případu je třeba kontaktovat přímo produktového manažera, Zbyňka Dvořáka.

Co je levnější? Nástřik, nátěr nebo podhled?
Hranice mezi jednotlivými způsoby ochrany podkladu proti požáru je velmi variabilní. V drtivé většině případů je omítání stropu Vermiplasterem ekonomičtější a méně pracné. U jiných ploch, jakou jsou například sloupy, záleží na dalších faktorech. Mnohdy je ale důležitý čas. A ten hraje ve prospěch protipožární omítky. Komu se nelíbí, jak povrch omítky vypadá, často pod ní dává designový podhled. Někdo namítne, že když už jednou dělá podhled, stačí jen jeden protipožární a nemusí dělat navíc nástřik. Jenže aby byla dodržena požární odolnost, nesmí být v dutině nad podhledem žádné požární zatížení. Takže tam nemůže vést ani vzduchotechnika ani kanalizace apod. Nemluvě o prostupech v podhledu. Z technického hlediska je tedy vždy nejlepší kombinace protipožárního nástřiku a designového podhledu. 

ISS_3909